Následující text je dokument z prosince 2000. Obrací se na české ekologické organizace s výzvou, aby v době tzv. "televizní krize" podpořili iniciativu "ČT - věc veřejná" a hnutí na obranu nezávislosti České televize.



Nepříjemně nás zaskočily názory některých ekologů, kteří tvrdí, že bychom se neměli ve sporu o českou televizi angažovat, protože se nás tento boj netýká. Ani jeden z nás dvou televizní přijímač nevlastní, oba se dokonce domníváme, že společnost bez této instituce by byla schopna daleko lépe zvládat mnohé civilizační potíže i spravovat sebe sama. A přesto jsme nyní přesvědčeni, že by ekologické iniciativy měly i na úkor svých každodenních aktivit a s velkým nasazením příspívat k tlaku na udržení nezávislosti televize, odstoupení loutkového dua Hodač - Bobošíková, schválení nového televizního zákona atd... Důvody jsou tyto:

1. Ekologické skupiny by měly vystupovat jako integrální součást hnutí za otevřenou či občanskou společnost proti stranické byrokracii a technokracii, které nyní ovládají stát. Tak jako jsme sami usilovali o to, aby nás podpořili studenti či umělci, když jsme chtěli prosadit referendum o Temelínu, měli bychom nyní my podpořit umělce, kteří nechtějí, aby se z veřejnoprávní televize stala hlásná trouba ODS (kam Klaus nemůže, nastrčí Bobošíkovou). Zde skutečně platí všichni za jednoho, jeden za všechny. Když nyní jasně a účinně pomůžeme, lze s větší nadějí očekávat, že se příště dostane účinné pomoci i nám.

2. Není pravda, že podporujeme menší škůdce proti větším škůdcům ("jen si vzpomeňte, jak vysílali v září - a ty chcete podporovat?", zní například takový argument; jiným může být přímý přenos ze spouštění Temelína, kde televize nenechala promluvit jediného kritika elektrárny a zpravodajové ČT přesto tvrdili, že je to v pořádku a vyvážené). Lidé se mění díky zkušenostem. Je třeba realisticky (to neznamená polovičatě) pracovat v prostředí, v němž se nacházíme. Nelze mávnutím kouzelného proutku dnešní lidi odčarovat a vykouzlit si místo nich jiné, optimální. Lidé, kteří nyní prodělávají otřesnou zkušenost s nátlakem a vzpírají se mu, poněvadž nechtějí manipulovat, protože si chtějí podržet jakousi sebeúctu, mají lepší předpoklady zahrnout propříště do svého obrazu světa i sdělení takových outsiderů, jako jsou například odpůrci globalizace. O dialog s lidmi, kteří dnes brání nezávislost zpravodajství a přitom jistě nejsou ekologickými nadšenci, se stejně musí každý, kdo nechce nastolit diktaturu, znovu a znovu pokoušet. Projev solidarity, když je váš budoucí odpůrce sám v tísni, je nejlepším základem pro slušnost, solidnost a vzájemnou úctu v příští rozmluvě.

3. Není pravda, že na obsahu televizního vysílání nesejde. Bude-li mít ODS televizi pod kontrolou, může v nejhorším případě skutečně znovu upevnit svou moc, podlamovat i další struktury občanské společnosti, uvrhnout lidi obecně do ještě větší apatie a na tucet let instalovat jako symbol té hanebné duchovní bídy na Pražský hrad VK.

4. Ekologové by měli pochopit, že boj o záchranu přírody a změnu přístupu lidí k ní, je boj také politický, který se týká všech lidí, a jehož výsledek závisí na kvalitě vnitřních struktur společnosti, na otevřenosti rozhodovacích procesů, na příznivosti společenské atmosféry apod. Ti, kteří to chápou, nyní šíří petice 2000 slov v roce 2000, ČT - věc veřejná, chodí na demonstrace atd., protože vědí, že tím pomáhají otevírat společnost, aby ta byla propříště o něco přístupnější i tlaku ekologických skupin.

Jan Beránek a Jakub Patočka

27. prosince 2000