Jan
Beránek
> Komentáře
Jan Beránek, duben 1998
Americkou
firmu Monsanto najdete v čele žebříčku firem zabývajících se vývojem a
využíváním genově změněných organismů.
Firma
se 45 000 zaměstnanci sídlí v St. Louis ve státu Missouri. Jejím nejznámějším
produktem je herbicid RoundUp, jehož prodej představuje 15 % obratu a přináší
celou polovinu čistého zisku. V posledních letech firma začala dodávat na
trh geneticky upravené rostliny, které jsou vůči herbicidu RoundUp odolné.
Nesou označení RoundUp Ready ("připravené na Round Up"). Nejprve
se objevila RoundUp Ready sója, následovaly řepka, bavlna, len, kukuřice,
cukrová řepa...
Monsanto
je současně druhou největší firmou v USA obchodující s pesticidy. K
historii Monsanta patří neoddělitelně také rozsáhlá výroba chemikálií,
zejména polychlorovaných bifenylů (PCB).
Vzhledem
ke své špatné minulosti se firma od 80. let snaží, po vzoru mnoha průmyslových
koncernů, překrýt svůj image tlustou vrstvou zelené barvy. Pojmy trvale udržitelný
rozvoj, útlum toxických provozů, ekologie i blaho lidstva se v jejích
heslech objevují častěji než v tiskovinách ekologických organizací.
Podrobnější
pohled do zákulisí firmy však záhy prozradí, že se jedná z její strany
pouze o dovedně vedenou reklamní kampaň s cílem otupit oprávněné výhrady,
aniž by musela jakkoliv měnit svůj přístup k přírodě a společnosti.
Bifenyly,
pesticidy, Agent Orange
Firma
Monsanto vynalezla polychlorované bifenyly (PCB), známé toxické látky s
kumulativním působením. V USA byla jejich jediným výrobcem od uvedení na
trh roku 1929 do jejich zákazu v roce 1976. Za tu dobu firma vyrobila asi 650
000 tun PCB.
Vedle
negativních dopadů samotných PCB vedla jejich výroba ke vzniku obrovských
množství toxických odpadů. Nezodpovědné ukládání jedovatých odpadů na
stovky nezajištěných skládek vytvořilo další časovanou bombu, jejíž
hrozivý rozsah vychází na světlo teprve v průběhu 90. let.
Firma
Monsanto patřila mezi průkopníky průmyslového zemědělství. Po druhé světové
válce uvedla na trh mnoho toxických pesticidů a herbicidů. Ačkoliv byla
mnohokrát prokázána jejich škodlivost pro lidi i přírodu, Monsanto řadu z
nich vyrábí dodnes. Mezi nejvýznamnější patří:
Parathion
- v roce 1985 byl úřady označen jako jeden z nejhorších pesticidů.
Odhaduje se, že zavinil snad i polovinu světových otrav rolníků pesticidy a
většinu otrav v zemích Latinské Ameriky, kam jej Monsanto vyvážel. Po nátlaku
veřejnosti a úřadů Monsanto přestal Parathion koncem 80. let vyrábět.
Butachlor
- prodávaný pod obchodními značkami Machete nebo Lambast. Vzhledem k prudkým
toxickým účinkům na vnitřní lidské orgány a rychlému šíření v životním
prostředí jeho používání americké úřady v USA nikdy trvale nepovolily.
Monsanto jej přesto vyrábí a vyváží do zemí se zaostalou ekologickou
legislativou mj. Argentiny, Brazílie, Číny, Indie, Filipín, Thajska a dalších
států Latinské Ameriky, Asie a Afriky.
Lasso
- v USA je nejprodávanějším herbicidem používaným při pěstování kukuřice
a sóji. Podle úřadů EPA (Environmental Protection Agency) se velmi pravděpodobně
jedná o karcinogenní látku, ale její používání je nadále tolerováno.
Další
chemikálie vyráběné firmou Monsanto pro zemědělství zahrnují značky
Harness Plus, Far Go, Avauer, Bronco, Bullet, Cropstar GB, Freedom, Land-master
BW, Micro-Tech Partner, Ram Rod, Accord, Buckle, Fallow Master, Lariat a Rodeo.
V
roce 1995 představoval světový obchod s pesticidy 29 miliard dolarů. Z toho
připadá 10 miliard na Spojené státy, kde dvě třetiny trhu ovládá 6 velkých
firem. Na prvním místě je koncern Novartis (vytvořený firmami Ciba-Geigy a
Sandoz), na druhém místě je Monsanto s tržbou ve výši 2,5 miliardy dolarů.
Podle
zprávy Foundation for Advancements in Science and Education z roku 1991 je
Monsanto na prvním místě mezi firmami, které vyváží statisíce tun
nebezpečných a karcinogenních pesticidů do zahraničí, většinou Třetího
světa.
V
neposlední řadě Monsanto vyvinul herbicid (defoliant) známý pod jménem
Agent Orange. Během války ve Vietnamu jej spolu s dalšími chemickými
giganty Dow a Diamond Shamrock vyráběla ve velkém pro potřeby americké armády.
Při
výrobě herbicidu Monsanto navíc používal procesy, které vystavovaly dělníky
i vojáky jedovatým dioxinům. Dioxiny způsobily postiženým i jejich dětem
vážné zdravotní potíže. Monsanto nejprve existenci dioxinů ve výrobních
procesech i v konečných výrobcích dlouho popíral. Poté, co jej řada občanů
zažalovala za ublížení na zdraví, Monsanto objednal a zaplatil studie, které
vědomě zkreslovaly výsledky tak, aby dokázaly neškodnost dioxinů.
Toxické
odpady a kontaminace
Při
výrobě chemických látek, jako jsou PCB či jedovaté pesticidy a herbicidy
vznikala v továrnách Monsanta velká množství nebezpečných a toxických
odpadů.
Na
základě rozhodnutí Kongresu z roku 1980 (tzv. Superfund) EPA vyhledává
nezajištěné toxické skládky na území USA, snaží se nalézt původce
odpadů a přinutit je k úhradě jejich zneškodnění. Ačkoliv se tento
postup zpočátku rozbíhal jen pomalu, koncem 80. let již vyplula na povrch řada
konkrétních případů.
Původci
odpadů se však často snaží vyhnout odpovědnosti. Typickým příkladem je
továrna Monsanta v Saugetu ve státě Illinois. Na území továrny byly
nalezeny desítky toxických skládek, celkem obsahují asi milion tun toxických
látek (PCB, chlorované pesticidy a další). Ze skládek na pozemku továrny
uniká každý rok přes 10 tun toxických odpadů do řeky Mississippi.
Ačkoliv
byla továrna v Saugetu po mnoho let největším výrobcem PCB v USA, takže
její souvislost se skládkami je zřejmá, Monsanto tvrdí, že toxické odpady
nemusí nutně pocházet z jeho dílen a že je tam mohl dovézt i někdo jiný.
Záznamy o nakládání s vlastními odpady firma Monsanto zlikvidovala, což
vysvětluje tím, že politikou firmy je uchovávat dokumenty jen čtyři roky
zpět. Vláda státu Illinois vynaložila za posledních 12 let přes milion
dolarů na úsilí přinutit Monsanto k odpovědnosti, ale zatím bezvýsledně.
Další
známý případ je ze státu Missouri. Firma Bliss zde od roku 1971 odebírala
toxické odpady od různých firem, míchala je s ropnými zbytky a poté vylévala
do přírody. Cisterny firmy Bliss rozstřikovaly odpady po silnicích a koňských
závodištích s odůvodněním, že kropením brání nadměrné prašnosti.
Kudy projely, tam po několika dnech začali umírat ptáci, koně, psi, kočky,
drůbež, hlodavci a další zvířata. Koncentrace dioxinů a PCB v zasažené
půdě dosáhla několika promile.
Případ
vyšetřovaly úřady EPA, ale pátrání po původci PCB bylo uzavřeno jako neúspěšné.
Řada faktů přitom ukazuje, že pocházejí od Monsanta. V celém státě
Missouri byl totiž prakticky jediným výrobcem PCB. Fakt, že toxické odpady
odebíral od Monsanta, přiznal opakovaně při vyšetřování sám Bliss. Jeho
slova potvrdili i vyslýchaní řidiči jeho automobilů a občané, kteří
sledovali trasy Blissových náklaďáků. Navzdory tomu se EPA přiklonila k
verzi předložené firmou Monsanto, která prý sice Blissovi odpady předávala,
nikoliv ale ty, které obsahovaly dioxiny či PCB.
V
některých případech dokonce toxické látky (především dioxiny)
kontaminovaly i konečné výrobky firmy Monsanto. Nejstarším známým případem
je kontaminace herbicidu Agent Orange. Interní korespondence firmy z 60. let
prokazuje, že Monsanto o kontaminaci vědělo, stejně jako o faktu, že dioxin
poškozuje ledviny a játra. Vnitřní dokumenty firmy také ukazují, že
vzorky Agentu Orange a dalších chlorovaných herbicidů předkládané
Ministerstvu zemědělství v 70. letech byly upraveny tak, aby kontaminace
nebyla zjištěna. Takto zkreslené zkoušky převzala EPA v publikaci z roku
1980 a staly se základem pro regulaci vyhlášenou roku 1984. Z regulace tak
byly vyloučeny např. produkty obsahující tetrachlorované dioxiny. Bývalý
chemik firmy Monsanto zveřejnil informace o tom, že zdraví škodlivé toxiny
obsahuje i dezinfekční prostředek Lysol, doporučovaný mj. k čištění dětských
hraček.
V
roce 1991 firma dostala pokutu od od generálního prokurátora státu
Massachusetts za ilegální vypouštění 90 000 litrů kyseliny, nenahlášení
úni-ku a nesprávné informace o rozsahu úniku. Pokutu za úniky ve stejné
továrně platila firma opakovaně již během 80. let.
Pokles
toxických látek unikajících z továren Monsanta, kterým se firma v rámci
svého "ozelenění" tak ráda ohání, bývá mnohdy jen zdánlivý.
Pod tlakem průmyslu EPA provedla for-mální změny v registraci úniků toxic-kých
látek tak, že se chemikálie dříve hlášené v jedné kategorii přesunuly
jinam nebo se již nemusí hlásit vů-bec. Díky tomu se například může
Monsanto pyšnit tím, že v jeho továrně v texaském Alvinu poklesly emise
toxických látek v letech 1989 a 1990 o 70 procent, aniž by se ve skutečnosti
cokoliv změnilo.
RoundUp
Trhákem
firmy Monsanto je již několik let herbicid založený na bázi glyfosátu,
prodávaný pod obchodní značkou RoundUp. RoundUp se stal nejprodávanějším
herbicidem na světě a přináší firmě Monsanto celou polovinu jejích zisků.
Jen v USA se ho ročně spotřebuje přes 10 000 tun. RoundUp je totálním
herbicidem, který hubí prakticky všechny rostliny tím, že inhibuje jejich
enzymy nezbytné pro metabolismus.
Firma
Monsanto prezentuje RoundUp jako ekologický herbicid. Ve srovnání se staršími
"tvrdými" herbicidy má totiž nesporné výhody: váže se na částečky
půdy, takže neproniká do spodních vod, a během několika týdnů se rozkládá
na oxidy uhlíku, amoniak a fosfáty. Pomineme-li fakt, že je směšné označit
látku účinně hubící všechny rostliny za ekologicky příznivou, není ani
tato "nezávadnost" stoprocentní. RoundUp působí negativně na
organismy v půdě, které se podílejí na její úrodnosti (zejména žížaly
a další kroužkovce). Existují studie o jeho možném vyluhování z půdy do
vod, v Německu byla dokonce naměřena jeho přítomnost v pitné vodě. Také
rozklad není zcela zaručen: rezidua herbicidu byla již zjištěna v jahodách,
salátu, mrkvi a ječmeni. A podle studie z roku 1993 zpracované University of
California je glyfosát třetím nejčastějším původcem zdravotních potíží
rolníků v Kalifornii.
V
souvislosti s tím podal v roce 1991 na Monsanto stížnost za klamavou reklamu
generální prokurátor státu New York. V reklamě totiž firma prohlašovala,
že herbicid je neškodný jako kuchyňská sůl nebo aspirin, nemá vliv na životní
prostředí a je bezpečný pro savce, ptáky i ryby. Po letitých sporech
nakonec firma v roce 1996 reklamu stáhla a na základě mimosoudní dohody
zaplatila žalobci odškodné.
Hovězí
růstový hormon
Mezi
nejspornější výrobky firmy Monsanto patří geneticky upravený růstový
hormon pro hovězí dobytek (recombined Bovine Growth Hormone, rBGH), prodávaný
též jako BST či Posilac. Tato látka byla uvedena na trh v roce 1994. Je vstřikována
dojnicím kvůli vyšší produkci mléka (při pravidelné aplikaci se dojivost
krav zvýší o 10 %).
Používání
rBGH nepovolila žádná země s výjimkou USA. Žádost o povolení hormonu zamítl
dokonce úřad Codex Alimentarius, který určuje standardy v rámci Světové
obchodní organizace (WTO). I v samotných USA používá rBGH necelých 10 %
zemědělců. Umělý hormon má totiž vedlejší efekty a přináší vážná
rizika.
Při
stimulaci vyšší produkce mléka je organismus krav trvale přetížen. To způsobuje
jejich častější nemocnost, zvýšené opotřebení organismu, poruchy
plodnosti a předčasnou úmrtnost. Krávy, kterým je hormon vpichován, mnohem
častěji onemocní hnisavým zánětem vemene (mastitida). Ten se léčí
doslova kravskými dávkami antibiotik, které se spolu s hnisem dostávají do
mléka a působí negativně na zdraví konzumentů. Rezidua hormonu obsažená
v mléce podporují růst buněčné tkáně a mohou u žen vyvolávat rakovinu
prsu.
Monsanto
však problémy s rBGH popírá. Public relation agentura Burson-Marsteller,
kterou si Monsanto najal, se podílela na založení organizace National Dairy
Board (Národní výbor producentů mléka), která rBGH veřejně propaguje.
Aby otupil odpor veřejnosti, Monsanto přestal používat název rBGH obsahující
slovo "hormon" a přešel k méně srozumitelnému pojmu "hovězí
somatotropin" (Bovine Somatotropin, BST).
Ve
Spojených státech přitom vůbec není nedostatek mléka, nýbrž naopak.
Vinou nadprodukce a dumpingových cen mléka bankrotují drobní farmáři jeden
za druhým. Chovatelům krav Monsanto vnucuje rBGH pod tlakem, že pokud jej
nebudou používat, konkurence je zničí. I když hormon většina farmářů
odmítá, Monsanto vidí jeho budoucnost optimisticky: "Odhadujeme, že během
pěti až deseti let odejde z branže třetina farmářů, kteří jsou staří
a nepřístupní. Nahradí je mladí, kteří nemají vůči novinkám takové předsudky,"
říkají představitelé firmy.
Monsanto
ovšem nečeká pasivně. Mezitím začal na dodavatele mléka, potravinářské
firmy a obchodníky, kteří začali mléčné výrobky značit symbolem
"bez použití rBGH", systematicky podávat žaloby. Monsanto zažaloval
i stát Vermont, který značení mléka jako první ze zemí americké federace
oficiálně zavedl. V roce 1991 americké ministerstvo zemědělství reagovalo
na materiály o rBGH prezentované Monsantem poukazem na fakt, že "podávané
informace jsou mimo rámec legitimní výměny vědeckých poznatků" a přikázala
firmě ukončit šíření nepodložených tvrzení o rBGH.
Plodiny
"RoundUp Ready"
Jak
již bylo řečeno, prosperita Monsanta v tuto chvíli stojí a padá s prodejem
herbicidu RoundUp. Patent a výhradní právo na něj však vyprší v roce
2000. Poté, co se na jeho výrobu vrhnou další firmy, stlačí konkurence nyní
poměrně vysokou cenu významně dolů.
Firma
Monsanto však přišla s výborným plánem, jak zisky udržet. Pomocí genových
manipulací vytvořila odrůdy rostlin, které jsou vůči RoundUpu odolné. V
roce 1996 začala být jako první ve velkém pěstována tzv. sója RoundUp
Ready. V roce 1997 byla schválena kukuřice, připraveny jsou i další plodiny
jako bavlna, cukrová řepa, řepka nebo len.
Farmáři,
kteří přejdou na odrůdy RoundUp Ready, musí podepsat zvláštní smlouvy s
firmou Monsanto. Mají zakázáno uchovávat semena pro vysazení v další sezóně
a musejí používat výhradně značkový herbicid RoundUp. Podle kontraktu má
Monsanto právo po tři roky provádět kontroly a zkoušky na farmách a
monitorovat růst plodiny na polích.
Proti
masovému využívání plodin RoundUp Ready lze nalézt mnoho dobrých důvodů:
*
Plodiny RoundUp Ready jsou dalším krokem v chemizaci zemědělství a jeho
odtržení od přírodní rovnováhy. S plodinami RoundUp Ready se urychlí zánik
pestrých kulturních odrůd (na polích poroste jen jediná odrůda) a
intenzivní používání chemických látek (farmáři mohou používat větší
dávky herbicidu bez obav o vlastní úrodu).
*
Rostoucí dávky totálních herbicidů vyhubí všechny "plevele"
kromě pěstované odrůdy. Na polích vzniknou čisté monokultury, postiženy
budou i sousedící ekosystémy (RoundUp je nesmírně účinný, k zahubení
rostlin stačí minimální množství šířená při postřiku větrem).
Vyhubení flóry ohrozí i ty druhy, jejichž přežití závisí na existenci
rozmanitých rostlin (hmyz, ptáci). Podle úřadu US Fish and Wildlife Service
ohrožuje aktivní složka herbicidu RoundUp (glyfosát) 74 chráněných druhů
rostlin, snižuje přísun dusíku do půdy a působí negativně na půdní
houby důležité pro mykorrhizu.
*
Při intenzivním využívání herbicidu se dříve nebo později vyvine
odolnost i mezi rostlinami, které měly být jeho působením zahubeny. Plevely
odolné vůči herbicidu mohou vzniknout zplaněním odrůdy RoundUp Ready, jejím
křížením s příbuznými divokými druhy, nepříbuzným křížením a přirozeným
výběrem. V případě sóji RoundUp Ready byly již některé příznaky
pozorovány: zplanění genově manipulované sóji a vytvoťení odolnosti u jílku
vytrvalého. Vznik superodolných plevelných odrůd hrozí zejména v zemích,
kde volně rostou příbuzné druhy sóji a kde případné mutanty nezničí
mrazy (Asie a Austrálie). V takovém případě hrozí ekologická katastrofa,
kdy zavlečená odrůda vytlačí místní a přirozené druhy. Podobných případů
z historie známe desítky (králík v Austrálii, bolševník v Evropě).
*
Vyšší užívání herbicidů způsobí pronikání jejich reziduí do
potravin. V souvislosti se sójou RoundUp Ready její dodavatelé požádali úřady
o uvolnění norem pro obsah reziduí herbicidu RoundUp v potravinách. V žádosti
předložené v Austrálii navrhují dokonce dvousetnásobné zvýšení (z 0,1
mg na 20 mg/kg sójové sušiny).
*
Implantace cizorodých genů do kulturních plodin může vést k agresivnějšímu
působení alergenů v potravinách. Například sója RoundUp Ready byla testována
na alergeny na laboratorních zvířatech pouhých 10 týdnů. Přesto Monsanto
tvrdí, že je nejtestovanější odrůdou. Nežádoucí alergické reakce může
vyvolat cizí gen, ačkoliv původní rostlina alergenem nebyla. Známý je příklad
implantace genu para ořechu do sóji. Cílem bylo zvýšení obsahu bílkovin v
sójových bobech, spolu s genem para ořechu se však na sóju přenesly i jeho
alergické účinky. Ještě riskantnější je zavádění genů organismů, u
nichž alergické reakce nejsou vůbec známy, protože nepatří do našeho jídelníčků
(například bílkoviny baktérií, virů či hmyzu).
Rostoucí
počet nezdarů s manipulovanými odrůdami v USA i v celém světě je varující.
Ačkoliv genoví inženýři s oblibou tvrdí, že jejich práce je "vědecky
přesná", zkušenosti z praxe jsou mnohem méně optimistické. Fakt, že
se genově manipulovaná odrůda může chovat jinak, než se od ní čeká, zažila
firma Monsanto na vlastní kůži již několikrát.
V
průběhu sezóny roku 1997 si začali farmáři ve státě Mississippi hromadně
stěžovat na to, že rostliny RoundUp Ready bavlny od Monsanta mají deformované
tobolky, které předčasně opadávají. Deformace byly pozorovány na mnoha
tisících hektarech půdy.
O
rok dříve skončila fiaskem i jiná geneticky změněná odrůda bavlny firmy
Monsanto, prodávaná pod jménem Bollgard. Rostliny byly manipulovány tak, aby
jejich buňky samovolně produkovaly pesticid chránící je proti hmyzu. Očekávané
účinky se však nedostavily a polovinu ze 700 000 hektarů osetých bavlnou
Bollgard zlikvidoval hmyz. Farmáři odhadli způsobenou škodu na miliardu
dolarů.
V
dubnu 1996 muselo Monsanto zlikvidovat celou zásobu genově manipulovaných semínek
řepky (odrůda RoundUp Ready), která by stačila k osetí 300 000 hektarů půdy.
V Kanadě se totiž objevily nevysvětlitelné komplikace s jejím pěstováním.
Podobně se v letech 1994 až 1996 se objevily technologické poruchy genově
manipulovaného "trvanlivého rajčete" Flavr Savr, vyráběného
firmou Calgene, dceřinou společností Monsanta. Nakonec muselo být rajče
Flavr Savr staženo z trhu.
Genovými
manipulacemi za blaho lidstva
"Abychom
zajistili americkou úroveň stravy pro rostoucí počet obyvatel na Zemi, je třeba
zvýšit světovou produkci potravin šestinásobně. Biotechnologie nám to umožní,"
přestavuje Monsanto svoji vizi, ve které genetické inženýrství zachrání
svět.
Za
novým plánem rozvoje firmy Monsanto stojí její výkonný ředitel Robert
Shapiro, který nastoupil v 90. letech a transformuje firmu z chemického
giganta na pionýra biotechnologií se zaměřením na potravu a výživu.
"Trvale
udržitelný rozvoj je hlavním principem všeho, co děláme... Používání
geneticky změněných plodin bude nesmírným přínosem pro hladovějící svět,"
napsal Robert Shapiro v ekologickém přehledu firmy Monsanto za rok 1996. Spolu
se sloganem "Nakrmíme svět" vyvěšeném na hlavním štítě firmy
tak odpovídá kritikům, kteří poukazují na vážné ekologické hrozby, jež
aktivity firmy představují.
Není
to poprvé, co Monsanto přichází se zaručeným receptem na vyšší zemědělské
výnosy. V 50. letech nabídl zemědělcům syntetické pesticidy jako "zázračnou
metodu" zvyšující výnosy a likvidující škůdce. Jejich úspěch,
založený na nízké ceně, velké účinnosti a jednoduché aplikaci, byl
drtivý. Široké využívání pesticidů a dalších chemikálií umožnilo na
jedné straně zvýšit výnosy, na druhé straně otrávilo půdu,
kontaminovalo potraviny a vodu, zničilo ekosystémy a zdecimovalo přírodní
společenstva.
Nyní
nám Monsanto se stejnými sliby o zvýšení úrody nabízí další zázrak,
genové technologie. Zaváděné technologie přitom mají prokazatelně význam
jedině v konvenčním chemickém zemědělství. Vychází ze stejného přístupu
ke krajině a přírodě: rychlé a jednoduché řešení, redukcionistický přístup
k přírodě, krátkodobé výnosy důležitější než dlouhodobá stabilita
zemědělské krajiny.
Tvrzení
o tom, že miliarda lidí hladoví kvůli nedostatku potravin, bylo již mnohokrát
vyvráceno. Příčinou hladomorů je fakt, že lidé ve Třetím světě přišli
o možnost soběstačné obživy, když byli vytlačeni ze svých políček
podniky, které zde zakládají monokulturní plantáže zaměřené na vývoz.
Desítky zemí, které trpí největšími hladomory, již mnoho let vyvážejí
potraviny do Spojených států a do Evropy, kde se jejich kukuřice, sója a
obilí používá k vykrmování dobytka.
Pro
vyřešení "potravinové krize" je klíčovou otázkou zajištění přístupu
k půdě a možnosti pěstovat potraviny pro vlastní potřebu. Nákladné genové
technologie vyžadující chemické ošetřování a pěstování na velkých
plantážích nemohou chudým a hladovým lidem pomoci. Genové technologie jsou
natolik drahé, že si je drobní pěstitelé ve Třetím světě nemohou
dovolit. Vyplatí se jen obrovským zemědělským komplexům, kde zvýšená
produktivita ve velkém vrátí investice. Je tedy naivní domnívat se, že sója
RoundUp Ready pomůže hladovějícím v Bangladéši či v Čadu, nebo že
Monstantem vyrobené RoundUp Ready odrůdy cukrové řepy, kukuřice či brambor
skončí na stolech podvyživených lidí.
Další
rozmach chemicky ošetřovaných monokultur a vytlačování místních odrůd,
které jsou pro tradiční, přírodě blízké zemědělství klíčové, pravděpodobně
krizi zemědělství ještě prohloubí. Podle odhadů Organizace pro zemědělství
a výživu (FAO) svět do roku 2000 ztratí 95 % zemědělských odrůd používaných
ještě na počátku století.
Fakt,
že genové technologie nyní především zvyšují zisky velkých firem,
podtrhuje následující statistika: přes 90 % takto vyráběných odrůd má
jedinou výhodu, a to pro pěstitele. Rostliny jsou odolnější vůči jedům a
umožní tak zemědělcům bezstarostněji užívat dosavadní chemické metody.
RoundUp Ready odrůdy, které Monsanto uvádí na trh, nepřinesou vůbec nic
spotřebitelům:genově manipulované sójové boby nejsou ani chutnější, ani
větší, trvanlivější nebo výživnější. Jediné, co umí, je odolávat
totálnímu herbicidu firmy Monsanto.
Ovlivňování
úřadů
Nabízí
se samozřejmě otázka, jak je možné, že odpovědné úřady povolují komerční
využívání jedovatých látek nebo genově manipulovaných odrůd, představují-li
opravdu taková rizika. Odpověď má několik částí a je podobná jako u
jaderné energetiky.
Za
prvé, regulační orgány a úřady se v případě genových technologií ocit-ly
v situaci, kdy nejsou schopny účinně kontrolovat a vyhodnocovat důsledky
rychle se rozvíjejícího odvětví. Potřebné vědecké kapacity, laboratoře
i finanční prostředky má k dispozici prakticky pouze průmysl, který
technologie zavádí na trh. Při schvalování genově manipulovaných odrůd
vycházejí evropské i americké úřady výhradně z analýz a studií, které
jim předloží sami žadatelé o licenci. Schopnosti úřadů závěry ověřovat
nebo nezávisle vyhodnocovat jsou přitom mizivé.
Monsanto
a další firmy toho bohatě využívají. V minulosti například Monsanto předložil
úřadům EPA úmyslně zmanipulované zdravotní studie pracovníků své továrny
Nitro, které dokazovaly, že dioxiny nejsou zdraví škodlivé. Na základě těchto
studií zavedla EPA regulační opatření, která byla zcela nedostatečná. Závěry
studie převzaly i další americké federální orgány, např. Úřad pro
veterány, který s poukazem na její výsledky zamítal stížnosti vojáků na
zdravotní potíže způsobené dioxiny (viz Agent Orange). Ačkoliv byly závěry
studie podrobně zamítnuty jako pseudovědecké v odborných časopisech již v
80. letech, EPA se začala případem zabývat až v roce 1990. Vyšetřování
skončilo po dvou letech do ztracena: firma Monsanto sice předložila nepravdivé
studie, věc se však promlčela.
Za
druhé, pokud v úřadech pracují odborníci, kteří problematiku vystudovali
a vyznají se v ní, jsou přirozeně těmto technologiím příznivě nakloněni.
Často do úřadů přešli lidé, kteří mají úzké vazby s průmyslem.
Monsantu není ani tato taktika cizí. Využívá ji zejména v případě
amerického Federálního úřadu pro potraviny a léčiva (FDA). Ten v
minulosti povolil používání řady výrobků Monsanta včetně sladidla
NutraSweet (aspartam) a hormonu rBGH, jež jsou podezřelé z karcinogenních a
toxických účinků. Zde je několik známých případů:
*
Margaret Millerová, která v Monsantu pracovala na vývoji rBGH, přešla v 90.
letech k FDA a má zde na starosti mj. kontrolu svých vlastních produktů.
Millerová uvnitř FDA iniciovala stonásobné zvýšení normy pro obsah
antibiotik v mléce (léčí se jimi záněty vemene vyvolané u krav působením
rBGH).
*
Právníka pracujícího pro Monsanto, Michaela Taylora, najal FDA na místo,
kde kontroluje schvalovací procesy mj. i na výrobky firmy Monsanto.
*
V roce 1977 byli pracovníci ministerstva spravedlnosti Sam Skinenr a William
Conlon pověřeni stíháním firmy Searle (dceřinná společnost firmy
Monsanto) za předkládání zfalšovaných testů NutraSweet. Poté, co je
firma přeplatila, přešli oba právníci na druhou stranu a v procesu Searle hájili.
Proces vyzněl do ztracena, když vypršela promlčení lhůta.
*
Bývalý komisař FDA Arthur Hill, který vydal licenci na používání
NutraSweet v rozporu se závěry vlastní odborné komise, se poté stal zaměstnancem
agentury Burson-Marsteller pracující pro firmu Monsanto.
*
V květnu 1997 kandidovala Virgina Weldonová, viceprezidentka Monsanta odpovědná
za public relation, na post komisařky FDA.
Burson-Marsteller
"V
naší stoleté historii jsme se stejně jako ostatní firmy dopustili toho, že
jsme nedoceňovali důsledky našich aktivit. Tyto nezodpovědné časy jsou ale
již dávno za námi," slibuje výkonný ředitel Monsanta Robert Shapiro v
publikaci z roku 1995 a dodává: "Co je důležité a hodnotné pro veřejnost,
stává se hodnotným a důležitým i pro nás."
Vzhledem
ke své černé minulosti a velmi pochybným současným aktivitám se firma
Monsanto snaží vypadat vstřícně a především ekologicky. Zeleným krycím
nátěrem ji opatřuje především najatá agentura public-relation, firma
Burson-Marsteller (BM).
Jedním
z úkolů BM byla neutralizace odporu proti rBGH v USA. K diskreditaci odpůrců
využívala BM i vlastní agenty uvnitř občanských iniciativ. Známým je případ
pracovní skupiny Jeremy Rifkina, kam se zapojila "za ženy v domácnosti"
Diane Moserová, pracovnice BM. BM se také podílel na vzniku kvazivládníorganizace
National Dairy Board (NDB), která propaguje rBGH.
Agentura
BM slouží často těm, kdo nemají čisté svědomí. V minulosti například
hájila zájmy firmy Exxon po havárii tankeru Valdez, firmy Babcok&Wilcox
po havárii jaderné elektrárny Three Mile Island, firmy Union Carbide po
katastrofě v Bhópalu, stejně jako nigerijské diktatury nebo argentinské
junty (podrobněji viz článek "V zájmu klienta" v Poslední
generaci č. 9/1995).
Další
skvělou vrstvou zelené barvy, kterou Monsantu BM zařídil, je podpora
ekologického programu Nadace Partnerství "Člověk a krajina" v České
republice. Tato účinná reklama má Monsanto přijít na pouhých 50 000 dolarů.
Značení
výrobků
Chce-li
firma Monsanto prospívat společnosti a je-li přesvědčená o tom, že její
výrobky jsou neškodné, těžko lze pochopit úpornou snahu, s jakou odmítá
značení potravin vyrobených z genově manipulovaných plodin.
Zarážející
skutečnost, že firma ve své snaze zabránit značení mléka "bez obsahu
rBGH" podává žaloby na jeho výrobce a prodejce, jsme již zmínili výše.
Stejně vehementně odmítá Monsanto značení potravin obsahujících genově
manipulovanou sóju a další plodiny.
Hlavním
argumentem je tvrzení, že nové boby mají identické vlastnosti - z hlediska
spotřebitele - jako přírod-ní, a proto nemá značení smysl. Karen
Marshallová, mluvčí Monsanta, říká: "Značení potravin nemusí být
pro spotřebitele vůbec výhodné. Značky by vzbuzovaly podezření, že sója
RoundUp Ready je jiná než klasická sója, což není pravda." Na námitku,
že jsou spotřebitelé, kteří nechtějí genové manipulace podporovat,
Marshallová odpovídá, že takoví lidé si mohou kupovat organické
potraviny. Počátkem roku 1998 však již probíhalo na popud firmy Monsanto řízení
ministerstva zemědělství, které by umožnilo oficiálně řadit sóju
RoundUp Ready do kategorie organických potravin.
Gary
Barton, ředitel sekce biotechnologií firmy Monsanto, věří, že otázka výběru
mezi přírodními a geneticky upravenými potravinami stejně ztratí během pěti
až deseti let smysl. "Až se začnou ve velkém pěstovat genově
manipulovaná kukuřice, sója a další produkty, lidem odmítajícím tyto
potraviny zbude v obchodech jen malý koutek, který je stejně neuživí."
Americké
federální ministerstvo zemědělství odpor Monsanta proti značení
podporuje. "Značení prostě nemá smysl, protože by z něj veřejnost
neměla žádný prospěch, s výjimkou malé skupinky těch, kdo se domnívají,
že mají právo vědět všechno," říká Dr. Foundin z ministerstva.
"Tato skupinka, podporovaná organizací Greenpeace, přitom jedná vyloženě
iracionálně."
Tajemník
ministerstva Dan Glickman v červenci 1997 prohlásil, že jeho úřad
"nebude tolerovat" jakékoliv požadavky na oddělování genově
manipulovaných a přirozených zemědělských produktů a že pokud to bude požadovat
některý ze států dovážejících potraviny z USA, je připraven podat stížnost
u Světové obchodní organizace (WTO).
Evropská
legislativa
Brzy
po komerčním zavedení sóji RoundUp Ready v USA začalo být téma geneticky
manipulovaných potravin žhavé i pro Evropu. Ta je největším dovozcem sójových
bobů z USA. Sójové boby nebo produkty z nich vyrobené (rostlinné oleje,
lecitin aj.) obsahují asi dvě třetiny všech potravinářských výrobků:
margaríny, dětské výživy, čokolády, pečivo a další. V Evropě však
narazily genově manipulované potraviny na mnohem větší odpor než v USA.
Podle průzkumů veřejného mínění požaduje 93 % obyvatel EU značení
genově manipulovaných potravin a 80 % odmítá jejich používání. Značení
potravin v Evropě požadují kromě ekologických organizací také organizace
spotřebitelů.
Dovozní
firmy opakovaně porušují evropskou legislativu a zneužívají mezer v zákonech
jednotlivých států. Několikrát byly zaznamenány ilegální dovozy
geneticky manipulovaných potravin. Dovozci zřejmě předpokládají, že svým
jednáním posléze donutí EU schválit fait accompli.
Teprve
s velkým zpožděním připravila Evropská komise návrh vyhlášky o značení
geneticky manipulovaných potravin. Návrh byl bezzubým kompromisem mezi
neochotou firem značení zavádět a tlakem občanských iniciativ. Podle něj
by byly značeny jen ty výrobky, které bezprostředně obsahují sójové boby
a ve kterých proto lze přítomnost genově změněné DNA naměřit. Ostatní
potraviny by značeny nebyly vůbec nebo by nesly nic neříkající značku
"může obsahovat geneticky manipulované složky". Spotřebitelé by
tak nebyli informováni o obsahu manipulovaných potravin ve výrobcích obsahujících
produkty ze sóji (olej, lecitin aj.) a tam, kde by sójové výtažky byly použity
jako aditiva a ochucovadla. Návrh Evropské komise naštěstí letos v lednu
odmítla Komise pro bezpečnost potravin, takže nyní musí projít Radou
ministrů.
V
polovině března tohoto roku připustila firma Monsanto, že na navrhované značení
potravin v Evropě přistoupí. Mluvčí Monsanta pro Evropu Tom McDermott k
tomu řekl: "Teď vidíme, že Evropa přistupuje ke značení potravin poněkud
jinak než lidé v USA. Evropská realita nás nutí změnit postoj." Dodává
však, že firma nemění svůj odmítavý postoj vůči značení a separaci
bobů na území USA, protože "američtí občané věří vědeckým údajům".
Článek
byl napsán především na základě informací zveřejněných na těchto WWW
stránkách:
-
www.greenpeace.org (Greenpeace)
-
www.corpwatch.org/home.html (Corporate Watch)
-
www.essential.org/monitor/monitor.html (Multinational Monitor)
-
www.geocities.com/Atlas/1527 (Pure Food Campaign)
-
www.monitor.net/rachel (Rachel's Environment & Health Weekly)
-
users.patra.hol.gr/~cgian/responsible.htm (Dr. Costas Giannakenas)¨