Jan Beránek > Chytálky 24, 594 55 Dolní Loučky > T 604 207 305 > E jan.beranek@ecn.cz > W www.janberanek.cz

> Energetika

Černobylská lež Mezinárodní atomové agentury

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se v posledním roce dopustila vážného podvodu, při kterém se pokusila popřít skutečné dopady černobylské havárie. Za pomocí cenzury a zkreslování vědeckých údajů publikovala údaje, podle kterých bude mít Černobyl méně než 4000 obětí. Skutečný počet je přitom pravděpodobně nejméně desetkrát vyšší.

Nespolehlivé údaje

Na téma zdravotní následků Černobylu existují desítky expertních studií a analýz, které docházejí k různým závěrům. Čísla se navzájem liší především proto, že zdravotní dopady a vyvolaná úmrtí nelze přesně spočítat – jak rakovina způsobená radioaktivním zářením, tak jeho další následky mají pravděpodobnostní charakter a nelze rozeznat, zda ten či onen konkrétní případ s černobylskou kontaminací skutečně souvisí. Studie jsou proto založeny pouze na odhadech, které vycházejí z různých metod i odlišných podkladů. Situaci navíc komplikuje to, že oficiální statistiky a dokumenty z Ukrajiny, Běloruska a Ruska jsou neúplné a v prvních letech po nehodě byly úmyslně zkreslovány.

Podvod se čtyřmi tisíci obětí

Přes rozdílné výsledky se nicméně dá říci, že drtivá většina vědeckých prací na toto téma dochází k  počtu úmrtí způsobených Černobylem v řádu několika desítek tisíc.

S tím ostře kontrastuje tvrzení MAAE, podle nějž bude mít Černobyl méně než čtyři tisíce obětí. Tuto informaci publikovala atomová agentura v tiskové zprávě dne 5. září 2005[1] a od té doby byla mnohokrát citována v médiích.

Ve skutečnosti ale studie tzv. Fóra Černobyl, kterou agentura ve své zprávě cituje a na jejichž zjištěních svoji informaci staví, udává celkový počet obětí více než dvojnásobný! Vidět je to jasně v tabulce na straně 145 z verze 31. 8. 2005 (na kterou se výslovně MAAE odvolává) [2], případně v tabulce na straně 115 definitivní verze z roku 2006[3]:

MAAE do svého odhadu zahrnula jen první tři skupiny vážně zasažených obyvatel: likvidátory, evakuované obyvatele a lidi žijící ve vysoce kontaminovaných oblastech. Vidíme, že MAAE ze svého odhadu vypustila dalších 5000 mrtvých, které experti WHO (Světové zdravotnické organizace) očekávají – viz spodní část tabulky zvýrazněná červeně. Zpráva atomové agentury tak vědomě snížila počet obětí uváděných ve vědecké studii na méně než polovinu.

Proti této manipulaci se sice někteří vědci ozvali, číslo uvádějící čtyři tisíce obětí se ale mezitím stalo zažitým a stokrát opakovaným mýtem.

Teprve letos na jaře, patrně díky blížícímu se dvacátému výročí černobylské tragédie, byly i ve světovém seriózním tisku publikovány pochybnosti. Jeden ze tří hlavních editorů studie WHO, radiační expert Zhanat Carr, je citován v renomovaném časopise New Scientist z 6. 4. 2006: „„Pět tisíc mrtvých bylo vypuštěno, protože zpráva MAAE měla sloužit hlavně jako politické sdělení.“

O kauze píše i poslední vydání časopisu Nature z 20. 4. 2006, který naopak studuje pohnutky tiskové mluvčí MAAE Melissy Flemingové, která nepravdivou tiskovou zprávu vydala. Flemingová vysvětluje své rozhodnutí publikovat okleštěná data takto: „Už jsem měla po krk všech těch bláznivých čísel publikovaných renomovanými institucemi spojovaných s OSN. Byla to odvážná akce publikovat číslo, které bylo nižší než běžné odhady.“

Podle originální studie WHO by tedy vyvolaných úmrtí nebylo méně než čtyři tisíce, jak sugeruje MAAE, ale více než dvojnásobek – téměř devět tisíc.

Skutečnost? Desítky tisíc mrtvých

Jak již bylo řečeno, většina odhadů obětí Černobylu dochází k řádově desítkám tisíc mrtvých. Dvě nové podrobné studie, publikované letos v dubnu, odhadují počet vyvolaných úmrtí v rozmezí 30 000 a 60 000[4], resp. 93 000[5].

Rozdíl mezi studií WHO, která očekává devět tisíc úmrtí, a těmito odhady spočívá v tom, že studie WHO se zaměřuje jen na malý výsek celého problému.

WHO především sleduje pouze vzorek asi sedmi milionů nejvíce zasažených obyvatel Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Ve skutečnosti ale spad z Černobylu zasáhl většinu Evropy. Kontaminací tak bylo zatíženo několik stovek milionů lidí, a i když dávky záření v jejich případě byly poměrně malé, podle celosvětově uznávaných vědeckých modelů se i zde projeví zdravotní následky. Například B. Bennett, který předsedal již zmíněnému Fóru Černobyl v roce 2005, odhaduje souhrnné zatížení všech zasažených obyvatel, tzv. kolektivní dávku, na 600 000 člověkoSievert. Úmrtnost způsobená radioaktivním zářením představuje podle nejnovějších modelů (BEIR VII) 5 % až 10 % na 1 člověkoSievert, lze tedy dovodit 30 000 až 60 000 mrtvých. Zajímavé je, že pouhá třetina z tohoto počtu připadá na těžce zasažené oblasti v okolí Černobylu, zatímco polovina na ostatní regiony Evropy a desetina na zbytek světa.

Dále se WHO zabývá ze všech možných zdravotních následků radiace pouze rakovinou. Jak však dokládá studie pěti desítek vědců, publikovaná nedávno organizací Greenpeace, lze v souvislosti s radiací Černobylu identifikovat i řadu dalších vážných onemocnění, zejména chorob srdce a cév, lymfatického systému, pohybového ústrojí a nervové soustavy. Ukazuje se také, že nejčastěji se vyskytující rakovina štítné žlázy, způsobená kontaminací Černobylu, má mnohem agresivnější formu – až polovina případů vyžaduje opakovaný operativní zásah kvůli metastázám a úmrtnost je tak vyšší, než je u tohoto typu jindy snadno léčitelné rakoviny obvyklé.

MAAE ve střetu zájmů

Vysvětlit snahu MAAE zametat pod koberec následky Černobylu není těžké. Tato agentura má jako své hlavní poslání podporovat rozvoj mírového využívání jaderné energie, jaderných elektráren. Protože Černobyl slouží jako živoucí důkaz rizikovosti této technologie, snaží se jeho dopady zamlžit.

Není to ale poprvé. Například už v roce červnu 1983, tři roky před katastrofou, publikovala MAAE ve svém bulletinu ujištění o tom, že „závažná nehoda reaktoru RBMK je prakticky vyloučená“ (RBMK je sovětský reaktor, který v Černobylu explodoval).

Deset let po nehodě zase prohlásil Morris Rosin, zástupce ředitele oddělení MAAE pro jadernou bezpečnost: „Jaderné elektrárny považuji za zajímavý zdroj energie, i kdyby se měla černobylská nehoda opakovat každý rok.“ (Le Monde, 28. 8. 1996).