Ivan Hoffman: Blairovy hodinky

31.10.2005

U příležitosti návratu ke středoevropskému času napadlo Českou tiskovou kancelář učinit dotaz ve společnosti ČEZ, jaký vliv má naše manipulace s hodinkami na spotřebu elektřiny. Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže převažuje mezi energetiky názor, že se jedná o vliv nepatrný, zanedbatelný. Tato pikantní agenturní zpráva se objevila v pátek. V sobotu pak bylo možné číst na internetovém servru iDnes větu, že změna času je opatřením, které „má čistě ekonomické důvody. Dostatek denního světla během letních měsíců totiž podle energetiků ušetří spoustu elektřiny“, konec citátu. Život mýtů je tuhý. Až budeme o posledním březnovém víkendu vstávat o hodinu dříve, nepochybně se to opět rutinně vysvětlí úsporami energie, i když prakticky k žádným nedojde. Není-li k zavádění letního času důvod ekonomický, pak nejspíše půjde o důvod politický. Letní čas máme proto, že ho mají i všechny ostatní země Evropské unie. A proč? Vypadá to tak, že politici mají pro manipulaci s časem nějakou zvláštní slabost. Včerejší londýnský nedělník Mail On Sunday přinesl článek o tom, jak britský premiér a jeho choť přijali během uplynulých čtyř let od italského premiéra Berlusconiho osmnáctery luxusní hodinky. Novinám se zatím nepodařilo získat odpověď Tonyho Blaira, respektive jeho kanceláře, co s takovým počtem hodinek dělá. Představíme-li si ovšem kolik se uskuteční setkání politiků, které se jistě neobejdou bez dárků a připustíme-li že právě hodinky se jako dárek výborně hodí, možná jsme na stopě smyslu letního času. Tony Blair a s ním i ostatní evropští politici měli včera příležitost věnovat se svým sbírkám hodinek. Nastavovali si na nich středoevropský čas a už se jistě těší na konec března, kdy si budou seřizovat čas středoevropský letní.