V Nizozemí mi chybí řada věcí důležitých k životu, jako třeba hory, divočina nebo obloha plná hvězd. Za těmi musím jinam, zpátky do vlasti nebo i vzdálenějších koutů světa.

Na druhou stranu jsou tu jiné pěkné věci, které je trochu nahrazují. Třeba Severní moře, všudypřítomná hladina kanálů a jezer s u nás vzácným, ale tady běžným, vodním ptactvem nebo jedinečně klenuté, žádnými kopci v krajině neomezené nebe.

Zvláštní světlo nizozemského nebe prý přispělo k úspěchu zdejší krajinářské malby. Něco na tom bude. Jsou tady - zvláště teď v zimě - i monotónně šedivé dny, ale většinu roku se počasí prudce střídá, chvíli je oblačno, pak obloha zase zmodrá. Dlouhá rána a podvečery pak prozařují vše krásným, měkkým světlem.

Koncem roku 2017 ve mně uzrál plán zachytit tyto proměny světla na sérii fotografií identického místa, ale pořízených den po dni, a postupně tedy i v průběhu ročních dob. Jako onen záběr jsem si vybral pěkný pohled přes hladinu amsterdamského kanálu Slotervaart z mostu, přes který jezdívám na kole do práce.

Během roku 2018 jsem zvládl shromáždit 250 snímků. Každý je stejný, ale přece jiný právě s tím, jak se mění barvy, světlo a drobné detaily téže scenérie. Fotil jsem na mobil, když jsem přes most právě přejížděl, a tedy i v různou denní dobu - nejčastěji ale po ránu cestou do kanceláře.

Bylo mi také předem jasné, že takto nezvládnu pokrýt každý den v roce, protože někdy budu nevyhnutelně mimo Amsterdam. I když se nabízela možnost automaticky snímat záběr každý den v přesně stejnou dobu pomocí webové kamery, rozhodl jsem se pro osobní, ač nedokonalý přístup. Je to tedy ve výsledku celoroční dokument také o mně, o mých přejezdech přes most a mé přítomnosti nebo absenci v důsledku dovolených a pracovních cest.

Galerii snímků najdete na webu tady. Při závěrečném zpracování jsem snímky také sestavil do časosběrného videa, kde se každodenní proměny vyniknou ještě lépe. Minutové pásmo na YouTube je tady.

Pokud se vám výsledky mého loňského projektu zalíbí, uvítám, když se o něj podělíte s dalšími.