Před padesáti lety napsal ve Spojených státech David Dietz knihu "Atomová energie v nastávajícím věku". David Dietz, americký popularizátor přírodních věd oceněný Pulitzerovou cenou, seznamuje čtenáře s vývojem teorií atomové fyziky.

Vybírám pasáže z úvodní kapitoly, v níž tento respektovaný vědec přibližuje čtenáři světlou budoucnost nastávajícího atomového věku.

(David Dietz: Atomová energie v nastávajícím věku, český překlad Jindřich Fantl, Družstevní práce, Praha 1947)


Let bez zastávky kolem rovníku za čtyřiadvacet hodin v letounu s tryskovým pohonem, který poletí více než 1600 km za hodinu... 240 000 mil dlouhý výlet na Měsíc... To jsou jen dva ze zázraků, které pro nejbližší dobu čekají lidstvo v nastávajícím věku atomové energie, jehož úsvit mu byl zvěstován v neděli 5. srpna, kdy první atomová puma vybuchla nad japonským městem Hirošimou.

Můžeme vším právem věřit, že lidstvo bude mít jednou zdroje atomové energie, které budou nejen daleko mocnější než dosavadní, ale bude je též možno neporovnatelně snáze opatřit. Pro tuto chvíli obraťme svou pozornost na otázku, co lze od nich očekávat. Až nastane den, kdy atomová energie bude k disposici v neomezeném množství, dostane se lidstvo do období stejně odlišného od nynějšího, jako se liší nynější život od života starého Egypta.

Když jsem tyto věci probíral před pěti lety, napsal jsem: "Je obtížné předvídat triumfy atomové energie a nepůsobit dojmem sensačnosti, ale jistě se tak jako vždy ukáže, že pravda je ještě podivnější než smyšlenka." Máme-li nyní před sebou zprávu o zničení Hirošimy, myslím, že většina lidí bude dnes méně náchylná ke skepsi, pokud jde o otázku, co lze očekávat od atomové energie.

Všechny dopravní prostředky budou zbaveny svých nynějších omezení, způsobených vahou pohonných hmot. Nebude patrně potíží v budování letounů libovolných rozměrů. Letouny dopravující několik tisíc cestujících a mající toliko kabinového prostoru jako luxusní oceánská loď poletí bez zastávky z Nového Yorku do Indie nebo do Australie. Místo, abyste plnil benzinovou nádržku svého auta dvakrát, třikrát týdně, bude auto jezdit celý rok s drobkem atomové energie, který bude velký jako vitaminová pilulka.

Stejně velká pilulka postačí na vytápění vašeho domu po celou zimu. Podle odhadu obsahuje jedna libra uranu 235 stejné množství tepla jako asi 1300 tun černého uhlí. Čtenář si již nyní patrně uvědomil, že nastává doba, kdy nebude příliš mnoho záležet na tom, komu patří uhlí a nafta světa. Dny, kdy národové bojovali o naftu, minuly.

Ale tyhle malé drobečky atomové energie udělají více, než aby ušetřily panu Prostému Občánkovi jeho nynější účty za benzin a uhlí. Bude totiž použito větších drobtů, aby otáčely kola průmyslu, a učiní-li to, změní se věk atomové energie v období hojnosti... Především budou zcela jiné výrobní náklady. Některé výrobní procesy, které byly nyní z obchodních důvodů nemožné, protože elektrický proud nebo pára by byly příliš drahé, budou okamžitě umožněny.

Jakmile jednou bude věk atomové energie v plném proudu, opustí svět natrvalo zlatý standard. Důvod je velmi jednoduchý. Vědec bude moci vybudovat továrnu, v níž bude s pomocí atomové energie vyrábět zlato. Starý sen alchymistů, změnit prosté kovy ve zlato, se uskuteční... Ale pravděpodobně nebude tohoto postupu použito na výrobu zlata ze železa. Bude ho patrně raději použito na přeměnu hojně se vyskytujících látek v látky vzácné, kterých je potřebí jako přimíšenin v ocelářském průmyslu. Avšak v době atomové energie nebudou snad ani existovat vzácné nebo řídce se vyskytující hmoty, protože atomová energie umožní jejich urychlenou těžbu z oceánu...

Žádný národ světa si nebude musit dělat starosti o zásoby zlata nebo o své nerostné bohatství, jakmile se jednou vědci naučí dolovat v oceáně. 70 000 000 tun mořské vody obsahuje bohatství odhadované na 96 379 460 dolarů - ve vodách oceánu je totiž obsažen ve větším či menším množství kterýkoli známý prvek. Zmíněné množství vody obsahuje za 42 000 dolarů zlata, za 29 300 dolarů stříbra, kuchyňskou sůl v ceně 33 200 000 dolarů, chlorid draselný v ceně 4 880 000 dolarů (stačí na výrobu hnojiva pro 420 000 ha zemědělské půdy), hliník za 58 200 dolarů atd.


Přizpůsobování počasí

Žádný zápas v košíkové nebude ve věku atomové energie odvolán pro déšť, žádný letoun se nevyhne některému letišti pro mlhu, žádné město nezažije v zimě ucpání pouliční dopravy pro silný sníh. Letoviska budou moci zaručiti dobré počasí a umělá slunce usnadní pěstování obilí a bramborů.

V atomovém věku bude mít člověk po prvé v dějinách světa k disposici energii v takovém množství, aby se utkal se silami Matky Přírody. Rozsah těchto sil je něco, co není zcela pochopeno. Tak na příklad jsem slyšel, jak se lidé ptají, zda by takové výbuchy, jako výbuch první atomové pumy v Hirošimě, nemohly za čas vyrazit Zemi z její dráhy. Lidé zapomínají, že váha Země je přibližně pět miliard bilionů tun (5 000 000 000 000 000 000 000)...

Není proto důvodu, proč by každé letiště na světě nemohlo být pokryto betonovou plochou, v níž by byla skryta síť parního potrubí. Bude-li palivem uran 235, bude možno vyrobit jakékoli potřebné množství páry, aby se rozpustila nejsilnější sněhová nebo ledová pokrývka a aby se poslalo nad letiště dostatek tepla k rozehnání nejhustší mlhy. Podobně budou města moci položit síť parního potrubí v ulicích, takže v zimě roztaje sníh stejně rychle, jak napadne. Ucpání dopravy způsobené náledím nebude ve věku atomové energie známo.

Ovládat počasí kolem dvorce pro košíkovou či na stadionu pro kopanou nemůže pak již činiti potíží. Sluneční svit bude možno opatřit pro jakkoli veliký prostor, ať půjde o park nebo koupaliště bez ohledu na to, zda obloha bude nebo nebude zamračena. Věk atomové energie uvidí bezpochyby nejsilnější umělá slunce, namontovaná na vysokých ocelových věžích. Takové zařízení bude sestávat pouze z vysoké věže, na jejímž vrcholu bude plošina a tam bude na vhodném mechanismu namontována velká koule, v jejímž středu bude trochu uranu 235. Toto umělé slunce bude poskytovat světlo a ultrafialové paprsky stejné hodnoty jako sluneční světlo.

Není důvodu, proč by nemohl být sestaven spalovací motor, který by byl poháněn drobnými výbuchy uranu 235. Dnešní benzinové motory jsou poháněny takovými drobnými výbuchy benzinu. Je jistě veliký rozdíl mezi tím, jak se benzin chová ve vašem motoru a jak by se choval, kdyby si nějaký nešika svítil do benzinové nádrže rozžatou sirkou. Bomba na Hirošimu vybuchla celá najednou. Motor na vnitřní spalování by vyžadoval řadu kontrolovaných explosí. Je důležité si připomenout, že možnosti této nové energie neplynou jenom z její ohromující mohutnosti, nýbrž i z malého množství materiálu, jehož je třeba na její výrobu. Dvacet milionů liber je skoro deset tisíc tun. K dopravě takového množství uhlí by bylo třeba spousty vagonů. Ale několik liber uranu lze dopravit na dětském automobilku.


Období míru

Ve věku atomové energie povládne všeobecný a věčný mír, a to ze tří důvodů.

Za prvé, bude-li taková hojnost energie jako vzduchu, který dýcháme, nebude již důvodu bojovati o naftu a uhlí.

Za druhé, s použitím atomové energie bude moci každý národ snadno získat všechny suroviny, kterých potřebuje. Nebude již na světě rozdílu mezi majetnými a nemajetnými národy, pokud jde o nerostné bohatství.

Za třetí, budou-li existovat ještě mocnější atomové pumy než ty, které byly svrženy na Japonsko, stane se válka tak ničivou, že se ji žádný národ neopováží začít.

Otázka, která je jistě v mysli většiny čtenářů, zní, kdy nastane věk atomové energie. Nastane za pět nebo za padesát let? V roce 1940 jsem říkával, že můžeme očekávat příchod období atomové energie někdy v příští polovici století. Nyní bych chtěl snížit tento odhad na 10 až 25 let a v tomto okamžiku jsem dostatečně optimistický, abych řekl, že může být bližší desíti než pětadvaceti rokům.

Text původně vyšel v časopise Poslední generace.