Níže je dokument, podepsaný v září 2001 představiteli občanských iniciativ, Hanou Marvanovou a Cyrilem Svobodou:


Brandýská deklarace

HANY MARVANOVÉ, CYRILA SVOBODY A OBČANSKÝCH INICIATIV

Občanská společnost je často užívaným pojmem. Brzy bychom však mohli zapomenout, co přesně znamená. Proto jsme se rozhodli vzít za svůj

PROGRAM PRO OBČANSKOU SPOLEČNOST

který jsme odhodláni ve své veřejné činnosti prosazovat a uskutečňovat.

Občanská společnost je pro nás prostředím formálních i neformálních občanských spolků, sdružení a iniciativ, které usilují o uskutečňování veřejně prospěšných cílů v oblasti sociální, ekologické, kulturní, vzdělávací, humanitární, jakož i v dalších oblastech, a to od úrovně mezinárodní přes celostátní a regionální úroveň až po jednotlivé obce.

Jsme přesvědčeni, že kvalita demokracie je přímo závislá na bohatství a rozmanitosti těchto struktur spontánní občanské sebeorganizace. V nich také spatřujeme význam pojmu občanská společnost. Ta nemá být a není protiváhou či soupeřem politiky, nýbrž její základní osnovou, součástí a zázemím, které demokratickým politickým stranám umožňuje působit ve zralé, sebevědomé a živé společnosti a opírat se o hlasy a mínění těch, kteří občanskou společnost tvoří, tedy angažovaných občanů.

Občanská společnost a její rozvoj jsou podmínkou trvání demokratického společenského systému, proto musí být zabezpečeny. Jmenovitě nám jde o zabezpečení legislativní, tedy o posilování účasti občanů a jejich sdružení na rozhodování o věcech veřejného zájmu. Stejně tak nám jde o zabezpečení politické, tedy o dostatečné zohledňování zájmů občanské společnosti při rozhodování výkonné moci. Občanská společnost se však neobejde ani bez zajištění ekonomického, tedy bez vytvoření spravedlivého, průhledného a spolehlivého systému financování různorodých aktivit občanských struktur.

Občanské iniciativy svou činností každodenně dokazují, že nejsou pouhými diváky, ale že se na tvorbě společenských procesů zodpovědně podílejí. Mají proto mít možnost podílet se i na tvorbě pravidel, kterými se všichni jako občané řídíme. Budeme proto usilovat o to, aby našly své zastoupení v poradním orgánu vlády, který se významně podílí na vytváření právních norem, tedy v legislativní radě vlády. Stejně tak jsme odhodláni stavět se snahám o účelové vytváření právních norem, které poškozují pověst a kvalitu naší demokracie buďto tím, že mají řešit jednotlivý exekutivní problém, nebo tím, že obcházejí pravidla tvorby zákonů, zejména řádné připomínkové řízení.

Uspokojivého zohledňování zájmů občanské společnosti při rozhodování výkonné moci může být dosaženo jen každodenním a dlouhodobým působením občanských iniciativ na všech veřejných úrovních. Zázemí pro tuto snahu vidíme v transformaci Rady vlády pro nestátní neziskové organizace v Radu vlády pro rozvoj občanské společnosti a posílením jejích kompetencí jako připomínkového místa k legislativě a jako exekutivního orgánu v oblasti podpory občanských iniciativ. Tento orgán vlády by také dával výkonné moci možnost dialogu s bohatou strukturou občanské společnosti. Tuto myšlenku budeme podporovat.

Dosavadní systém financování občanských iniciativ je neprůhledný, nekoordinovaný a ve značné míře i nefunkční. Prostředky by měly být vyňaty z disponentury jednotlivých ministerstev. Je nutné zabránit tomu, aby z nich byly financovány činnosti, jejichž plnění ze zákona spadá do výkonu státní správy a činnost vzájemně prospěšná. Nový tvar by tomuto závažnému problému měla dodat reforma dosavadního pojetí Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, která by měla být spolutvůrcem nové koncepce podpory občanských iniciativ ze strany státu, krajů i obcí. Zavazujeme se dbát o to, aby částka věnovaná na rozvoj občanské společnosti, ať už formou přímých dotací nebo daňových úlev odpovídala alespoň dosavadnímu stavu, tj. polovině procenta státního rozpočtu.

Budeme prosazovat, aby se obnovila praxe rozvoje základního jmění nadací. Proto chceme, aby z každé privatizace státního majetku jedno procento výnosu připadlo Nadačnímu investičnímu fondu. Rozhodli jsme se rovněž usilovat o takové daňové úpravy, které by mohly na jedné straně vytvořit nové finanční zdroje pro činnost neziskových občanských aktivit a na druhé straně odlehčit zátěži, kterou pro tyto aktivity, konané bez perspektivy zisku, představují jejich daňové povinnosti.

Chceme se rozhodně stavět proti zneužívání konjunkturálních témat, jakými jsou bezpečnost občanů či rozvoj průmyslového podnikání, k prosazování takových právních norem, které by nad nezbytně nutnou míru posilovaly možnosti zásahů státu do občanských práv. Chceme dosáhnout možnosti občanské kontroly v prostorách, v nichž dochází k administrativnímu omezení svobody, jako jsou vyhošťovací tábory či policejní služebny se zadrženými. Jsme přesvědčeni, že fungování moderní a demokratické státní správy se neobejde bez možnosti účasti veřejnosti v řízeních, v nichž se zasahuje do záležitostí veřejného zájmu. Jsme také rozhodnuti dosáhnout toho, aby nová úprava shromažďovacího zákona neumožňovala policii toto ústavní právo svévolně omezovat.

Vytvoření předpokladů pro dobré fungování občanské společnosti a pro její plnohodnotný podíl na veřejném životě se neobejde bez novelizace některých právních norem. Výčet úprav, k jejichž prosazování se hlásíme, obsahuje příloha Legislativa pro občanskou společnost, která je nedílnou součástí tohoto dokumentu.

Otevření dostatečného prostoru pro občanskou společnost v naší zemi je úkolem, který přesahuje jakýkoliv dílčí zájem. Naše odhodlání účastnit se na něm není omezeno ani naší případnou politickou příslušností, ani našim postavením ve společnosti.

Brandýské deklarace vychází ze setkání Cyrila Svobody a Hany Marvanové s občanskými iniciativami v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi dne 6. června 2001.

V Praze dne 7. září 2001

Hana Marvanová

Cyril Svoboda

Miroslav Balaštík

Jan Beránek

Alena Müllerová

Jakub Patočka

Petr Pospíchal

Martin Prokop

Monika Šatavová

Luboš Veselý



Příloha:

LEGISLATIVA PRO OBČANSKOU SPOLEČNOST


Jsme přesvědčeni, že bez dostatečné opory v právním řádu naší země se nemůže prostředí občanské společnosti plnohodnotně podílet na veřejném životě a naplňovat mnohé ze svých rozmanitých a veřejně prospěšných cílů. Právní řád naší země však v bouřlivém období posledních dvanácti let vznikal mnohdy bez velkého citu k potřebám občanské společnosti, ba bez velké ochoty vnímat její cíle jako přirozenou součást života moderní demokratické společnosti.

Proto jsme se rozhodli, že budeme usilovat o novelizaci některých zákonů a o nové vypracování či úplné přepracování dalších. Výčet, který uvádíme, není konečný, ale zahrnuje zákony, bez jejichž změny občanská společnost nemůže prospívat.

ZÁKON O SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ – Budeme usilovat o takovou podobu nového zákona o správním řízení, která by zachovala rovné postavení všech účastníků správního řízení, zachovala vázanost správních orgánů zásadou materiální pravdy a neomezovala jakýmkoliv způsobem práva účastníkům správních řízení ve prospěch navrhovatelů, za účelem urychlení povolovacích řízení podnikatelských aktivit. Podporujeme zachování právních možnosti účasti veřejnosti v řízeních na ochranu veřejných zájmů.

OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD – Pokusíme se o reformu správního soudnictví a novelizaci současného Občanského soudního řádu či přijetí samostatného zákona o správním soudnictví tak, aby byla uzákoněna plná jurisdikce správních soudů (možnost přezkoumávat správní rozhodnutí i po věcné stránce) a aby byly zrovnoprávněny všechny formy účastenství v přístupu ke správním soudům. Budeme prosazovat rozšíření žalobní legitimace i o případy žalob, podávaných ve veřejném zájmu.

OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK – Budeme usilovat o to, aby se nevládním organizacím na ochranu kulturního dědictví dostalo stejných či alespoň podobných práv účasti ve stavebních a dalších řízeních, jaká mají organizace, jejichž hlavní náplní je ochrana přírody a krajiny.

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Pokusíme se o novelizaci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) tak, aby se omezily možnosti svévolného omezování práv veřejnosti a manipulace s výsledky tohoto procesu. Pokusíme se o přijetí novely Atomového zákona, která by umožnila účast veřejnosti v řízeních o povolování provozu jaderných zařízení.

PRÁVO SHROMAŽĎOVACÍ - Nedopustíme, aby nová podoba zákona o právu shromažďovacím poskytovala možnosti jeho zneužití ze strany státu, a to umožněním zákazu či rozpuštění shromáždění ze zástupných důvodů, jako jsou například důvody hygienické.

ZÁKON O ROZHLASOVÉM A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ - Budeme usilovat o průhledné a transparentní vyhlášení řádného výběrového řízení na přidělení vysílacích licencí tak, aby bylo zaručeno, že nedojde k monopolizaci v oblasti médií. Za důležitou považujeme rekonstrukci současné Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a změnu mechanismu její volby tak, aby byla zajištěna její politická nezávislost.

ZÁKON O ČESKÉ TELEVIZI - Budeme usilovat o to, aby televize veřejné služby byla ještě lépe chráněna před politickými vlivy. Chceme, aby nezávislost jejího kontrolního orgánu, Rady České televize, byla posílena tím, že Rada ČT nebude volena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, ale přímo delegována nejvýznamnějšími občanskými sdruženími a dalšími institucemi. Chceme rovněž, aby podle zákona byli ředitelé regionálních studií jmenováni na časově omezené funkční období.

KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PRÁV ZADRŽENÝCH - Zasadíme se o vypracování zákonné úpravy, která dá možnost přístupu občanských sdružení do služebních prostor státní správy, v nichž dochází k administrativnímu omezení svobody, aby bylo možné nezávisle kontrolovat dodržování lidských práv v těchto institucích.